Albert
Světový den televize, Světový den pozdravů, Mezinárodní den filozofie
Velký pátek
1. 4.
Velký pátek je součástí tzv. svatého týdne během velikonoc, kdy byl podle křesťanské tradice v tento den ukřižován Ježíš Kristus. V České republice je od roku 2016 novým státním svátkem a jeho termín připadá na období od 20. března do 23. dubna.
Jako den pracovního klidu se Velký pátek slaví asi ve čtyřiceti státech světa, například v Austrálii, Brazílii, Kanadě, Německu, Spojeném království nebo na Slovensku. V české republice byl Velký pátek slaven jako státní svátek do 50. let 20. století.
Po roce 1989 započaly snahy o jeho obnovení, přičemž tyto snahy se periodicky objevovaly vždy během Velikonoc. Kromě KDU-ČSL usilovali o obnovu Velkého pátku jako dne pracovního volna mimo jiné senátoři Martin Mejstřík, Soňa Paukrtová a Jaromír Štětina. 2.dubna 2015 podpořil tento návrh předseda vlády Bohuslav Sobotka a dne 21. října 2015 schválila Poslanecká sněmovna novelu zákona o státních svátcích, jež nově zahrnoval Velký pátek. Dovršení těchto snah pak došlo 2. prosince téhož roku, kdy o jediný hlas prošla novela schvalovacím procesem v Senátu a 11. prosince ji podepsal prezident České Republiky.
Během Velkého pátku jsou hrány tzv. Pašijové hry podle sv. Jana. Vrcholem obřadů je uctívání kříže. Eucharistie se v tento den neslaví. Podává se však svaté přijímání (z hostií, jež byly proměněny na Zelený čtvrtek). Na Velký pátek se papež modlí Křížovou cestu v římském Koloseu. Pravoslavní též eucharistii neslaví, ale třikrát se během dne scházejí k modlitbě. Velký pátek je jedním ze dnů přísného půstu. Zvláštní bohoslužby se konají i v protestantských církvích.
S Velkým pátkem je spojena i řada pranostik:
V lidových pověrách je Velký pátek spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.
