Církevní svátky

Průběh celého roku se řídí kalendářem, který má základ v kalendáři církevním, tzv. liturgickém roku. Jednotlivé církve mají odlišné kalendáře, pro počítání času je celosvětově uznávaný solární kalendář gregoriánský. Byl zaveden v roce 1582 papežem Řehořem XIII. a jednotlivé katolické země jej zaváděly postupně v následujících letech.

Nejdůležitějším křesťanským svátečním okruhem jsou Velikonoce, kdy si věřící připomínají Zmrtvýchvstání Páně. Jedná se o pohyblivý svátek, který nemá v kalendáři přesné datum, ale řídí se podle přesných astronomických pravidel. Velikonoce mají své přípravné období, které trvá od Popeleční středy do Bílé soboty. Po Velikonoční neděli a Velikonočním pondělí následuje sedm týdnů do Slavnosti Seslání Ducha svatého.

Mladším svátečním okruhem jsou svátky vánoční, připomínající narození Ježíše Krista. Podobně jako jarní svátky začíná tento sváteční okruh přípravným obdobím, jímž je v tomto případě advent se čtyřmi adventními nedělemi před Slavností Narození Páně 25. prosince. Svátky končí až po 6. lednu, kdy se slaví Křest Páně. v občanském kalendáři jsou hlavními svátky a dny volna Štědrý den, Boží hod vánoční 25. prosince a 2. svátek vánoční 26. prosince.

Mezi Velikonocemi a Vánocemi v průběhu roku jsou svátky křesťanských světců. Ve středověku se k jejich zapamatování používaly cisiojany – dvojveršové básničky pro každý měsíc roku a jednotlivá slova cisiojanu začínala na počáteční slabiky názvů hlavních nepohyblivých svátků křesťanského roku. Např. Březen - Do Prahy Vaňka nesú, volajíce Řehoře z lesu; Gertrudě šel Ben orat a Maří šel daru dávat.

V dnešním kalendáři se připomínají dva církevní svátky dny volna – 5. července – slavnost sv. Cyrila a Metoděje a 28. září – slavnost sv. Václava jako státní svátek české státnosti a další tři křesťanské svátky jsou v něm uvedeny – Tři králové 6. ledna, Hromnice 2. února a Dušičky 2. listopadu pod názvem Památka zesnulých.