Jmeniny dnes a v minulosti

Křesťanský svátek

Slavení svátků, přesněji jmenin, má svůj původ v katolické tradici. V církevním kalendáři jsou k jednotlivým dnům roku přiřazeni konkrétní světci. V daný den se pak oslavuje nejenom život a činy tohoto světce, ale slaví i jeho jmenovci. V křesťanských komunitách může být dokonce svátek významnějším dnem než narozeniny.

Stejné jméno může nést i několik světců, takže křesťané téhož jména mohou slavit svátek v rozdílné dny dle toho, kterého ze světců pojali za svého patrona. Termín svátku se přitom většinou odvíjí od data úmrtí světce.

Situace je ještě složitější tím, že tradiční církevní kalendáře se mohou lišit od kalendáře Jana Pavla IV. Výjimkou nejsou ani případy, kdy věřící slaví více svátků, protože přijali více jmen například při biřmování nebo řeholní jméno při vstupu do řádu.

Novodobé jmeniny

Novodobé oslavy jmenin se oprošťují od katolického původu a stávají se pouze svátkem daného jména. Podkladem pro termín oslav jmenin je pak klasický občanský kalendář. Ten se od starého církevního kalendáře značně liší. V kalendáři se zpravidla každé jméno vyskytuje pouze jednou, je navíc rozšířený i o nová, moderní a raritní jména.

Svátky jako křesťanské oslavy konkrétních světců se ctí především v katolických a pravoslavných zemích, avšak i klasické oslavy jména jsou především evropskou doménou.

A jak se slaví?

Pro křesťany je jejich patron inspirací a životním vzorem. Ti ostatní ve svátku vidí především oslavu svého jména. Ke svátku se běžně pouze blahopřeje, v některých rodinách se pak oslavenec i obdarovává.

Některým jménům jsou oslavy vlastní, takový Jaroslav může navíc oslavovat jaro, Bohuslav Boha, Miroslav zase mír. Slavení je blízké i dalším jménům jako je Břetislav, Drahoslav, Květoslav, Radoslav, Vlastislav, Vítězslav, Zdislav nebo také Slavomír či Slavěna.

Zatímco některé svátky se dotýkají pouze úzkého okruhu zainteresovaných, na takové dny jako svátek Josefa, Anny, Martina, Štěpána nebo Mikuláše si vzpomene většina z nás, často také v souvislosti s dodržovanými zvyky nebo okřídlenými rčeními. Vždyť kdo z nás by neznal třeba úsloví: "Svatá Anna, chladna z rána", které nám napovídá, jaké máme čekat počasí?