Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
5. července si připomínáme působení svatého Cyrila a Metoděje na Velké Moravě. V rámci své křesťanské misie v druhé polovině 9. století se u nás zasadili o užívání staroslověnštiny jako bohoslužebného jazyka. Cyril také vytvořil nejstarší slovanské písmo - hlaholici. Cyril a Metoděj svým působením na Velké Moravě položili základy českého státu. Dnes jsou oslavováni jako hlavní patroni Moravy. V roce 1980 je papež Jan Pavel II. prohlásil také za spolupatrony Evropy. Jako světce je uznává katolická i pravoslavná církev.
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje je státním svátkem. Svátek se slaví nejenom v Česku, ale také na Slovensku.
Až do roku 1863 se jako Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje označoval 9. březen (tradice svátku sahá až do 14. století). V roce 1863 však papež Piem IX. stanovil pro oslavy tisíciletého výročí příchodu bratří na Moravu 5. červenec. Tento termín nemá z historického hlediska zřejmě s životem a působností Cyrila a Metoděje žádnou souvislost.
Cyril a Metoděj Bratři ze Soluně, jak se také slovanským věrozvěstům Cyrilovi a Metodějovi říká, dorazili na Velkou Moravu na jaře roku 863. Byli sem vysláni byzantským císařem Michaelem, který tak vyhověl žádosti knížete Rostislava. V té době na Velké Moravě působili misionáři z východofranské říše, kteří však bohoslužby vykonávali v latině. Rostislav chtěl na Moravu přivést duchovní, kteří by mohli šířit křesťanství ve slovanském jazyce. Již v přípravách na svoji misii vytvořil Cyril pro slovanský jazyk vlastní písmo. Do hlaholice pak spolu s bratrem přeložili řadu liturgických textů. Jejich bohoslužby ve staroslověnštině zaznamenaly velký úspěch. Jejich působení však provází boje o moc a ostré střety latinské a staroslověnské koncepce.
Mladší Konstantin původně působil jako profesor filozofie. Řeholní jméno Cyril, pod kterým je dnes známější, přijal až před svojí smrtí. Zemřel v roce 869 v Římě.
Metoděj, křestním jménem Michal, byl v mládí státním úředníkem, aby se posléze stal mnichem, diakonem a nakonec i prvním moravsko-panonským arcibiskupem. Po smrti svého bratra pokračoval v misii na Velké Moravě sám. Zemřel v roce 885.