reklama

Historie adventu a vánočních svátků

Dlouho očekávaný advent začíná mezi 27. listopadem a 3. prosincem, tj. čtyři neděle před štědrým dnem a znamená více než jen zapálení první svíce na adventním věnci. Mnoho lidí neví, jaký přesný význam advent skrývá a proč se začal dodržovat.

Co je advent

Čtyři neděle před Štědrým dnem se označují jako adventní čas, tj. doba, po kterou se lidé těší na Vánoce, dodržují vánoční zvyky – zapalují každou neděli jednu ze čtyř svící, umístí adventní věnec na dveře a čekají na Štědrý den, na 24. prosince. Adventní neděle se označují jako zlatá, stříbrná, bronzová a železná, v tomto období se konají vánoční trhy a objevuje se adventní výzdoba. V dobách minulých byl advent spojen spíše s přípravami a očekáváním na příchod Spasitele. Občané rozjímali, modlili se, drželi půst, kterým vyjadřovali zármutek zesnulým a částečné truchlení po nich. Toto pokání bylo dodržováno dle Starého zákona. Naproti tomu Nový zákon půst odmítal a tvrdil, že prospěje pouze k očištění těla. Dle tohoto zákona advent trvá 40 dní, od svátku svatého Martina. Křesťané drželi půst vždy v pondělí, ve středu a v pátek a po celý advent jej dodržovali pouze řeholníci. Ovšem tyto zvyky se měnily po čas doby a také v závislosti na různých církvích.

Proč adventní věnec?

V první polovině 19. století, konkrétně v roce 1838 mnichovský teolog Johann Heinrich Wichern pověsil na dveře sirotčince, kde byl správcem, věnec, na který připevnil každý den svíčku. U věnce stála pokladnička a lidé mohli v předvánoční čas přispět na opuštěné děti. Symbolika adventního věnce se v meziválečném období dostala do ostatních zemí Evropy a získala propracovanější a zdobnější podobu (nahlédněte do fotogalerie adventních věnců a přesvědčte se o jejich odlišnosti).

Zůstal všude stejný jen kruhový tvar věnce, který symbolizuje věčnost. Svíčky byly na věncích zapalovány až později, ve druhé polovině 19. století, v protestantském Německu. Plamen svíčky vydává světlo, které je označeno jako Kristův plamen lásky. Tento plamen má za úkol osvítit každého člověka. Svíčky mají i svou barevnost a to ne klasickou červenou, kterou si zakoupíte v každém obchodě, ale fialovou a růžovou. Fialová označuje obřad (liturgii) a růžová potěšení z příchodu Ježíše Krista. Růžovou barvu je dovoleno použít na svícnu třetí neděli, která je označována jako Gaudete.

K adventu patří i adventní kalendář, který se zrodil v Mnichově v roce 1908 v podobě papírové vystřihovánky. Gerhard Lang nechal zhotovit dvojlisty papíru s 24 políčky básniček, které na druhé straně doplňovaly obrázky. Tento kalendář nesl název „V zemi Ježíškově“ a nebyl příliš úspěšný, ale v průběhu 2. světové války byly adventní kalendáře v Německu nástrojem propagandy, a po válce se rozšířily do celého světa.

zpět na seznam článků